close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2010

O lonžování

14. března 2010 v 15:34 | Katulííí :) |  LonžOváNí koněě
Co "lonžování" znamená?

Lonžování je jednou z metod přípravy koně. Neslouží pouze k "vyběhání" koně, ale je nezbytnou součástí jeho přípravy, zvláště u mladých koní. Provádí se na dlouhé lonži (vodítku), kterou má kůň připevněnou pomocí karabiny na ohlávce. Kůň se pohybuje v tzv. lonžovacím kruhu (koral), kde uprostřed stojí cvičitel, který drží lonž a udává pokyny pro pohyb koně. Dále slouží lonžování k tomu, aby si kůň přivykal na Váš hlas a s ním udávané hlasové povely.

Lonžovací kruh "koral"


Kruh je nejlepším místem pro provádění tohoto druhu výcviku. Bude-li mít zvíře okolo sebe spoustu místa (např. louka), bude vystaveno většímu tlaku pohybovat se volně po prostranství, či vyhazovat, atd… Uzavřením koně se tomu zabrání. Každý kůň se rychleji naučí, než odnauč,í špatným návykům. Proto lonžování je vhodné provádět vždy v uzavřeném kruhu, tzv. koralu. Povrch v lonžovacím kruhu by neměl být tvořen z příliš sypkého materiálu, nejen z důvodu snadného uklouznutí a následného vylekání či zranění zvířete, ale je známo, že dlouhodobý pohyb koně, např. v sypkém písku, neprospívá jeho kloubům a šlachám. Velikost tohoto kruhu by se měla pohybovat od (min.) 13 metrů do (max.) 18 metrů.

Lonž a další nezbytné pomůcky


Ideální délka lonže by měla být okolo délky 10 metrů a 3 cm šířky. Měla by být pevná. Nejlépe z bavlněného či lněného materiálu. Na jednom konci by měla být lonž opatřena pevnou karabinou k přichycení k ohlávce a na druhé straně zakončena smyčkou pro lepší uchycení lonže cvičitelem. Dále je zapotřebí lonžovací ohlávka s obnoskem nebo uzdečka s udidlem. Další nepostradatelnou součástí lonžování je lonžovací bič. Délka by neměla přesahovat 2 metry a měl by být opatřen dostatečně dlouhým šlahounem (delší než samotný bič). Ovšem lonž neslouží k bití koně, ale jako pomůcka k udávání pokynů! Lonžovací bič slouží k pobízení koně k běhu, nahrazuje vlastně svým způsobem nohy jezdce.
Další "výstrojní součástí" jsou chrániče nohou. Existuje několik druhů chráničů. Používání této pomůcky je velmi důležité, jelikož mladý kůň je přece jenom "mladý kůň" a skotačení je běžným chováním nejen u koní, ale u mláďat všech zvířat. Bandážování nohou je samozřejmostí a dodává koním v lonžovacím kruhu potřebnou ochranu a oporu.
Šlachovky: slouží především k ochraně šlach na předních končetinách.
Strouhavky: slouží zase k ochraně zadních končetin.
Kamaše: Jedná se o chrániče nohou, které poskytují koni ochranu a zároveň oporu.
Zvony na kopyta: zvony slouží k ochraně kopytních patek a tzv. korunkového okraje. Bývají vyrobeny z gumového materiálu a používají se nejen k ochraně kopyt při výcviku, ale i při skokovém ježdění.Dále můžeme při lonžování používat i tzv. martingal. Je tvořen nákrčníkem, vidlicí s kroužky a podhrudníkem, zakončeným smyčkou, kterou je provlečen podbřišník. Martingal zabraňuje koni, aby zvedal příliš vysoko hlavu a krk nebo aby s ní neustále pohazoval nahoru a dolů.
Podobným "nástrojem" pro správné držení hlavy koně jako je martingal, je "průvlečná otěž". Průvlečné otěže slouží k donucení koně snížit hlavu. Tyto otěže se připevňují pod bočnice sedla k podbřišníku nebo jsou vedeny mezi předníma nohama a jsou připevněny k podbřišníku na hrudi koně.
Další pomocnou otěží, používanou při lonžování, je tzv. "vyhazovací otěž". Tento druh otěže je tvořen nastavitelnými řemeny, které se připevňují do kroužků udidla nebo k obnosku. Druhý konec těchto otěží se připevňuje k podbřišníku. Účel této otěže je stejný jako u martingalu a průvlečné otěže. Slouží ke správnému držení hlavy koně.
Další pomůckou je lonžovací ohlávka s obnoskem. Je to ohlávka se zpevněným nánosníkem, ke kterému jsou připevněny tři kroužky, přičemž je lonž připnuta na přední straně nánosníku. Velikou předností lonžovací ohlávky z obnosníkem je to, že udržíte koně snadněji pod kontrolou než s obyčejnou ohlávkou, jelikož pevný nánosník vyvíjí větší tlak na hlavu koně. Nánosník je vypodložen, aby příliš koně netlačil.
V pozdější fázi výcviku můžeme na lonžovací ohlávku upevnit i udidlo. Kůň si na něj zvykne, aniž by byl na udidlo vyvíjen jakýkoli tlak. Existuje spousta druhů udidel. Liší se od sebe tvarem, šířkou, velikostí a druhem působení, tzv. pákové a bez páky.
Dále je možno při lonžování používat podbřišník, který se používá v prvních fázích výcviku mladého koně. Pozvolna ho tímto svým způsobem přivykáme na sedlo. Upevňuje se v místech, kde má kohoutek.

Nejmenší kůň na světě!!

14. března 2010 v 15:32 | Katulííí :) |  Zajímavosti!

Nejmenší kůň na světě

Nejmenší kůň na světě! 43cm!

Kliknutím fotografii zvětšíte. Vždyť ten broučínek je velký stejně jako pes!
Roztomiloučký!!! =))
No a vedle normálního koně?
Co vy na to? Písněte do komíků!

Co se zdá koním?

14. března 2010 v 15:29 | Katulííí :) |  Zajímavosti!

Co se zdá koním

Co se zdá koním
Úvodem...
Koně dokáží spát vestoje. Je to mezi laickou veřejností docela známá věc, kterou potvrdí i odborník. Kůň má speciálně uzpůsobené svalstvo, šlachy a vazy končetin a krku, které vytváří tzv. mechanizmus neúnavného stání. Pokud kůň spí vestoje, zatěžuje obě hrudní končetiny, zatím co pánevní končetiny v zatěžování střídá. Odpočívající pánevní končetinu má odlehčenou a opírá se o zem jen předním okrajem kopyta. Je to jakýsi "pohov". Krk má ve vodorovné poloze, oči jsou přivřené. Tato poloha vyžaduje minimální svalovou námahu. Mohlo by se tedy zdát, že ležení není pro koně nevyhnutelné. Opak je však pravdou.
Spánek je pro všechny organizmy mimořádně důležitý, stejně jako například potrava. Je základním požadavkem na existenci živých organizmů, který nás chrání před přetížením a vyčerpáním. Člověk i zvíře vydrží bez potravy déle než bez spánku.
REM spánek:
Spánek savců je složitý stav. Má několik fází. Pro nás nejzajímavější je fáze REM (z anglického "Rapid Eye Movement" - rychlý pohyb očí). V průběhu REM spánku jsou na elektroencefalogramu vlny jako při bdění, přes víčka je pozorovatelný rychlý pohyb očí, ale všechny ostatní pohybové (motorické) funkce jsou ochablé. Tento stav, kdy je mozek aktivní, ale tělo ne, je čas snů.
Starší název pro REM spánek je "paradoxní spánek". V jeho průběhu největší aktivitu vykazuje mozková kůra, tedy ta část mozku, která řídí volní pohyby ve stavu bdění. Proč se tedy nehýbeme, když se nám zdá se o tom, že se pohybujeme?
V mozkovém kmenu spojujícím mozek s míchou se pravděpodobně nachází oblast, která aktivně blokuje pohybové signály vznikající v mozku. Rušení spojení mezi mozkem a výkonnými orgány, v tomto případě příčně pruhovaným svalstvem, způsobuje tělesnou nehybnost. To se netýká okohybných svalů, do kterých nervy přichází přímo z mozku - mimo mozkový kmen. Proto se oční bulvy pohybují i v průběhu REM spánku.
Lidé trpící narkolepsií mívaj�%

Jak má vypadat stáj

14. března 2010 v 15:06 | Katulííí :) |  Stáj

Jak má vypadat stáj

Ještě dříve než si pořídíme koně, musíme věnovat velkou pozornost výstavbě a vybavení stáje. Stáj by měla být postavena pokud možno na suchém, vyvýšeném místě a užitkový prostor na jednoho koně by měl činit 7,5 m čtverečních. Teplota ve stáji by měla být 10 - 15°C, neměla by přesáhnout 25°C a poklesnout pod 6°C. Relativní vlhkost činí 85%. Také musíme dát pozor, aby ve stáji nebyl průvan, neboť kůň průvan nesnáší. Je-li to možné, měla by být stáj obrácena ke slunci, neboť sluneční paprsky koním velmi prospívají.
Taky by tu měl být prostor na seno a slámu, místnost pro oves a další součásti potravy a místnost pro výstroj - tj. sedlovna a postrojovna. Tyto dvě místnosti by měly být dobře větratelné a každý kůň by v nich měl mít svůj věšák se jmenovkou. Ve větších stájích musí být šatna a sprcha pro jezdce, umývárna pro mytí koní, aby jim bylo možno omýt ocas a kopyta a v létě celého koně teplou vodou.


Stáje mohou být vybaveny boxy, stáními nebo můžeme zvolit volný způsob ustájení.

Volné stáje
  • slouží k ustájení plemenných klisen (jalových, březích i se sajícími hříbaty) a jednotlivých ročníků hříbat. Koně se pohybují volně a uvazují se jen v době krmení. Žlaby jsou zabudovány podél dlouhých stěn a objemná suchá píce se klade na podestýlku do řady uprostřed stáje.

    Stání
  • slouží převážně pro užitkové koně. Je méně komfortní, neboť koně jsou uvázáni za ohlávku vazáky ke žlabu. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělena dřevěnými nebo kovovými přívorami (na konci mají řetízky na zavěšení) nebo plnými stěnami. Šířka jednoho stání je 150 - 180 cm a délka 270 - 300 cm. Žlaby jsou kameninové umístěné ve výšce asi 100 cm.

    Boxy
  • slouží k ustájení plemenných hřebců, klisen se hříbaty, pro porod, dostihové a sportovní koně. Minimální plocha boxu by měla být 3 x 3 m, rozměry boxu pro plemenné hřebce 3,5 x 3,5 m a pro klisny se hříbaty 4, 5 x 4,5 m. Porodní boxy by měly mít rozměry dokonce 4 x 5 m, čímž je možno zajistit klisně dobré podmínky před porodem i po něm. Do výšky 140 - 150 cm by měl být box z dřevěných fošen, zbytek až do výšky 220 cm ze železné mříže.
  • podlaha nesmí být kluzká, musí být postavena z trvanlivého materiálu (např. dřevěné kostky zapuštěné do hlíny nebo zvonivky, tedy speciální "zoubkované cihly"). Musí být propustná a musí mít sklon asi 1 cm na 1 m ve směru odtokového žlábku.
  • žlab (dřevěný, z umělé hmoty nebo kamenný) by měl být ve výšce asi 80 - 90 cm od země, nejčastěji v rohu. Koše na seno nejsou příliš praktické - zabírají v boxu místo, jsou-li umístěny příliš vysoko, jsou nebezpečné pro oči (může do nich něco padnout) a způsobují obloukovitost hřbetu. Nejpraktičtější a přírodním podmínkám nejvíce odpovídající je, když si kůň odebírá seno ze země.
  • dveře do boxu se musí otvírat dokořán směrem do chodby nebo mohou být posuvné na kolejích. Nejpraktičtější je stáj s chodbou na píci a hnůj uprostřed a s boxy po obou stranách. Chodba musí být široká 3 - 4 m.

    Uvazování hříbat
    Koně uvazujeme zpravidla až po odstavu. Hříbata musí být zvyklá na ohlávku. Nejlépe je začít uvazovat až jsou hříbata zklidněna po odstavení od matky, aby nedocházelo k dalším násilným stresům hříběte. Uvazování je nejlepší při krmení na krátkou dobu. Je-li uvázáno déle, zpravidla je neklidné a hrabe. Ale časem si zvykne a uklidní se. Pokud se setkáme s koněm, který se "trhá", je lepší tyto koně neuvazovat. Je to důsledek zpravidla z leknutí, špatného zacházení nebo vadou charakteru.

    vazáky

    Úklid ve stáji
    Stání je zapotřebí čistit každý den. K usnadnění práce je dobré mít úplnou soustavu stájových pomůcek. Nejzákladnější je dobře vyvážené kolečko, lopata, podávky a vidle se čtyřmi hroty a koště.
    Při čištění odstraníme znečištěné stelivo, které putuje na hnojiště, podlahu důkladně očistíme a nasteleme čistou podestýlku. Podestýlka je velmi důležitá. Musí být dost hluboká, aby si kůň mohl lehnout bez nebezpečí, že se odře při kontaktu se zemí. Podestýlka může být např. pšeničná sláma nebo hobliny. Aby jsme ušetřili čas, je možné využívat metodu hluboké podestýlky.


    Máme-li čistou stáj, je ještě zapotřebí postarat se o koně.