Starokladrubský kůň
Historie: Jeho původ sahá až k počátkům novověku. Jeho základem se stali španělští a neapolští hřebci dovezení císařem Rudolfem II. do nově založeného hřebčína v Kladrubech nad Labem v roce 1579. Těmi kryli místní klisny, a tak vznikl mohutný kůň určený k tahu císařského spřežení. Od počátku 17. století byla vedena plemenná kniha, ve které bylo zaznamenáno více než 1000 koní. Někteří z nich měli údajně výšku až 2 m. V Kladrubech se chovají také angloarabi kmene Gidran, různé kmeny polokrevníků a A 1/1.

Použití: karosiéři, vozatajství (čtyřspřeží, zápřež pěti nebo deseti párů), jezdectví
Vzhled: vysoký, silný, impozantní, podobný lipicánům a andalusanům. Hlava má výrazný klabonos, což připomíná španělský původ. Má svalnatý krk a mohutný hřeben. Hřbet má delší a měkčí, silná záď je rovná nebo mírně skloněná. Silné nohy mají krátké spěnky a tvrdá, dobře tvarovaná kopyta. V Kladrubech se chovají bělouši a ve Slatiňanech kladrubští vraníci.
Výška: 168 - 173 cm
Charakteristika: Svojí silou a vyrovnaným temperamentem jsou předurčeni pro práci ve spřežení. Mají vznosný, reprezentativní chod s vysokou akcí.
Starokladrubští koně jsou prohlášeni za českou národní kulturní památku.
