close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červen 2009

JezDíme Vytrvalost ;)

1. června 2009 v 20:51 VytrValost!
VYTRVALOSTNÍ JEŽDĚNÍ :
Existují dva typy vytrvalostního ježdění - vlastní vytrvalostní ježdění (mající status FEI) a terénní ježdění. Terénní ježdění nezahrnuje závodění - cílem závodu je dokončit ho s koněm v dobré kondici. Terénní jízdy se liší svou délkou od 40,25 km do 160 km. Vytrvalostní ježdění zahrnuje závodění - závodí se na čas a sleduje se rychlost a vytrvalost koně. Také se bere ohled na jezdcovu schopnost ovládat svého koně a odhadnout správný chod a zdravotní stav koně.
Každá soutěž se dělí do několika částí, z nichž každá většinou měří o něco méně než 25 km. Na konci každé části veterinář kontroluje přítomnost oděrek na zádech a hubě, stopy zadních kopyt na předních nohou a celkový zdravotní stav. Také se měří srdeční tep a dech.

Soutěže se liší svou délkou, ale mezinárodní závod, který trvá více než jeden den, většinou přesahuje délku 80 - 100 km. Mistrovské jednodenní soutěže bývají dlouhé asi 160 km, které vítězný kůň překoná za deset až dvanáct hodin.
Vývoj sportu
Po celá staletí se kůň používal k nošení člověka a jeho majetku na dlouhé vzdálenosti. Mnoho zemí se může chlubit významnými výkony ve vytrvalostním ježdění, neboť vždy se najde někdo, kdo chce dojet na koni dále než ti před ním, ale vytrvalostní ježdění jako organizovaný soutěžní sport se vyvinulo v padesátých letech.

Vytrvalostní ježdění dnes klade na první místo zdraví koně. Organizátoři mají pravomoc vyloučit jakéhokoli závodníka, jehož kůň vykazuje znaky přílišné únavy. Některé z prvních závodů na dlouhé vzdálenosti testovaly vytrvalost koně až skutečně za hranici únosnosti, kdy koně doslova padli. Péče a pozornost, která se dnes věnuje vytrvalostním koním, je určitou odměnou za utrpení, které podstupovali jejich předchůdci v minulých stoletích. Zájem o tento druh sportu vzbudil Wendall T. Robie a skupina jeho přátel. Ti jeli po stopách zlatokopů a emigrantů po cestě dlouhé přes 160 km ze Squaw Valley přes pohoří Sierra Nevada až do Auburnu. Tato trasa se stala prvním oficiálním vytrvalostním závodem a byla pojmenována Western States Trail Ride.
Dnes je populární vytrvalostní ježdění, které bylo schváleno jako mezinárodní disciplína v roce 1982, pod patronací FEI.
Kůň pro vytrvalostní ježdění

Hlavním požadavkem na koně pro vytrvalostní ježdění je, aby měl silné, pevné kosti, silná zdravá kopyta a vůli a sebedůvěru překonávat cokoliv, co ho potká, neboť po cestě se setká se všemi přírodními úskalími dálkového ježdění. Měl by mít lehké úsporné chody a udržovat rovnováhu a jistý krok v každém terénu. Měl by umět udržovat vyrovnaný klus a cval a být zvyklý na volné otěže a minimální přilnutí. Klidný temperament je také jednou z podmínek dobrého koně pro vytrvalostní ježdění.
Taktika

Abyste se stali úspěšnými vytrvalostním jezdcem, musíte být sami vyrovnaní, mít dobrý vztah s koněm a svým stájovým týmem a musíte znát správnou taktiku. Kdo je před vámi, kdo je za vámi, zachováváte-li správné tempo, jak můžete zabránit přílišné únavě koně, jak mu pomoci, je-li unaven? Jakou máte strategii v kontrolních bodech po cestě, kdy se kůň může občerstvit? Či kůň může ještě sprintovat do cíle a jak daleko od něj musíte být, abyste dosprintovali až k cílové čáře jako první?
Vybavení a stájový tým

Při vytrvalostním ježdění je jednou ze základních podmínek úspěchu kvalitní pokrývka pod sedlo, která zabrání odření a otlačení hřbetu koně. Také lze koupit sedla speciální pouze pro tyto účely. Honební nebo westernová sedla jsou populární z hlediska pohodlí jezdce. Někteří koně se jezdí s hackamore (uzdečka bez udidla), aby se zamezilo odření a zranění, to však vyžaduje praxi a zkušenosti.

Dobrý stájový tým, skládající se z jednoho až tří pomocníků, je při vytrvalostním ježdění nutností. Musí, stejně jako vy, umět číst v mapě, abyste všichni sledovali stejnou trasu a dojeli do stejných kontrolních míst. Nesou a poskytují vše, co vy i kůň můžete během cesty potřebovat - jídlo, žrádlo, vodu, oblečení, náhradní vybavení (zvláště pokrývky pod sedlo se musí několikrát za jízdu vyměnit), náhradní podkovy, lékárničku, pomůcky na vyspravení výstroje, baterku a čistící potřeby a utěrky.


Někdy je možné setkat se s názorem, že pokud kůň není vhodný pro skoky či pro drezuru, může chodit vytrvalostní soutěže. Je sice pravda, že každý zdravý kůň je schopen po správné přípravě úspěšně překonat soutěže L-S obtížnosti, ale trénink vhodných plemen je mnohem snadnější. Některá jsou jakoby přímo předurčena pro vytrvalost, např. koně arabští a jejich kříženci, ale i u ostatních plemen je možné setkat se s jedinci, kterým vyhovuje práce na delších tratích. Pokud zatím nechcete startovat v těžkých soutěžích, nezáleží ani tak na plemeni, jako na vlastnostech vašeho koně.

Stavba těla - vlastnosti
Optimální KVH 145 -160 cm, hluboký hrudník, pevná záda, kratší silnější holeň, středně dlouhá spěnka, dobrá velká kopyta, korektní postoj, ploché dlouhé chody, 100% zdraví je samozřejmým předpokladem, i když i zde mohou být určité výjimky.
Pokud váš kůň nesplňuje optimálně všechny tyto požadavky, nezoufejte, i tak může být velmi úspěšný, jestli je to psychicky vyrovnaný kůň, který dobře žere a pije za každých okolností, se kterým si rozumíte a má radost z pohybu v přírodě. Důležité je, aby nebyl flegmatický a nemuseli jste ho nutit do každého kroku, ani příliš temperamentní a špatně ovladatelný, který sebe i vás vyčerpá svou neposlušností. Musí být schopen jet bez problémů ve skupině neznámých koní. Je třeba, aby byl odvážný a ochotně překonával různé přírodní překážky a nástrahy neznámého terénu. Měl by být vyrovnaný a svého jezdce musí respektovat a důvěřovat mu.
Je-li váš kůň pravý opak, neznamená to, že by nemohl být úspěšný, pouze k dosažení dobrých výsledků budete muset vynaložit mnohem více práce než s vhodnějším zvířetem. Zásadní nedostatky se později projeví jako limitující faktor, který nedovoluje již dále zvyšovat nároky a výkonnost.
Ideálně by to měl být kůň s ploššími prostornými chody, štíhlé svaly lépe odvádějí teplo vznikající při zátěži, stejně jako jemná kůže s dobrým prokrvením.
Pro ty, kteří zatím nemají vlastního koně a teprve uvažují o jeho zakoupení, je možné shrnout požadavky na vhodného koně pro vytrvalost.

Plemeno
Stavbou svalových vláken jsou předurčeni pro vytrvalost koně arabští, ať už plnokrevní, shagya-arabové nebo jejich kříženci, vhodný je i achaltekinec, kabardinec, klusák či appaloosa. V podstatě každé plemeno, u kterého byla v chovu uplatněna selekce na konstituční tvrdost, skromnost a spolehlivost. Například i hucul, fjord a hafling nachází uplatnění v tomto sportu. Obecně ale ne každý jedinec vhodného plemene je zaručeně ideální a naopak - některý jedinec plemene méně dispozičně vybaveného může dosáhnout dobrých, ba vynikajících výsledků.

Pohlaví
Hřebci jsou všeobecně méně používáni. Jsou hůře ovladatelní, lehko vzrušeně reagují během veterinární kontroly na malé podněty změnou tepové frekvence. Jsou však houževnatější a dobře zdolávají dlouhé kilometry.
Klisny jsou sice fyzicky slabší, ale klidnější a vytrvalejší.. Některé však bývají v době říje hůře jezditelné.
Valach se jeví jako ideální, ale po skončení sportovní kariéry nemá uplatnění v chovu. Někdy může být až flegmatický, což je nežádoucí.

Věk
Nejvhodnější je koupit koně dobře odchovaného ve věku 4-8 let. Má sice vyšší cenu než odstávče nebo roček, ale vlastní náklady na kvalitní odchov jsou mnohdy vyšší, než pořizovací cena staršího koně. Také je třeba posoudit i to, zda máme dostatek času, trpělivosti a zodpovědnosti, abychom mladého jedince nepřetížili předčasnou prací. Je nutné uvědomit si, zda jsme ochotni vyčkat dlouhou dobu od koupě k prvnímu startu na závodech, protože není vhodné začínat se specializovaným tréninkem dříve než v pěti letech. (Teprve když je kůň dospělý a má za sebou základní výcvik. )
U staršího koně se případné zdravotní problémy měly již čas projevit a pravděpodobnost nevhodného nákupu je snížena. Je však vhodné nechat si vybraného koně v každém případě prohlédnout veterinářem, nejlépe někým, kdo má zkušenosti s posuzováním v distančních soutěžích. Peníze za důkladné vyšetření jsou však vyhozené, pokud se jeho radami nehodláte řídit. Je dobré vědět, zda námi vybraný jedinec je schopen pracovat dlouhé hodiny při velké zátěži. Náročné distanční dostihy můžeme úspěšně provozovat s jedním koněm mnoho let- nebo také jen jednou a svého koně nadlouho, nebo dokonce navždy ze závodů vyřadit! Vše záleží na dispozicích každého jednotlivce a těm je třeba podřídit trénink. Je nutné postupovat individuálně.

Trénink
První zásadou je postupovat podle toho, co má již kůň za sebou. Jinak musíme pracovat s remontou a jinak se zkušeným zvířetem. Je třeba, abychom získali koně ovladatelného a poslušného, zvyklého na dlouhý pobyt v terénu.
Mladý kůň musí nejprve absolvovat základní výcvik stejný jako pro ostatní disciplíny. Hlavní zásadou je nic neuspěchat. Je možné již od začátku přípravy prokládat denní práci občasnými delšími krokovými vycházkami, jejichž trvání postupně prodlužujeme. Adaptace na zátěž je věc dlouhodobá, zvláště u kostí, kloubů.a šlach. Na delší dostihy je potřeba několikaletá příprava. Srdce, plíce a svaly, to je otázka daleko kratšího období, do dobré formy je lze dostat během několika měsíců. Takže trénovat se musí postupně, přiměřeně, pravidelně a dlouhodobě. Jak na to, o tom zase příště.

Kone 012.jpg


My HorSe And Me! 2

1. června 2009 v 20:27 Muj Kůn a Já

Pokračování hry Můj kamarád kůň, které je rozšířeno o péči o koně, drezuru a další. Jde přitom o realistickou hru, která autenticky simuluje jízdu na koni. Druhý díl obsahuje nový vzhled, novou, lepší grafiku a animaci, strhující děj, který poskytuje fanouškům kompletní jezdecké zkušenosti a mnohem realističtější jízdu na koni.

Stejně jako v prvním díle, má hráč možnost starat o svého koně, naučit se ho správně hřebelcovat… Také musí se svým koněm hodně trénovat, aby mohl vyhrávat náročné turnaje, které jsou vytvořeny na základě opravdových turnajů v Anglii, Francii a Americe. Hráč může měnit svůj vzhled, oblečení a dokonce je může sladit se svým koněm. Má též možnost účastnit se soutěží v drezuře. Je to ta nejvyšší zkouška vztahu mezi ním a jeho koněm.



OblečeNí

1. června 2009 v 20:22 OblEčeNí pro JeZdCe

Co na sebe? Základní jezdecká výstroj

Představa, že bez značkových kalhot a prvotřídních bot se nic nestane excelentnímu jezdci, je mylná. Když někdo umí jezdit, může si obléknout třeba seprané manšestráky. Tomu, kdo neumí, celokožené kalhoty se srdíčky rozhodně nepomůžou. Ale účelný oděv jízdu na koni usnadňuje a zvyšuje její bezpečnost.

1. JEZDECKÉ KALHOTY

Od běžných se liší tím, že nemají na zadku ani na vnitřku nohavic švy. Alespoň na vnitřní straně kolen bývají vypodloženy látkou nebo kůží, aby se zabránilo odřeninám. Začátečníkovi stačí i zateplené džíny, které nejsou tak drahé a lze je nosit i

jako běžné kalhoty.

2. JEZDECKÉ BOTY

Jsou vyrobeny z hladké gumy nebo kůže, mívají úzké chodidlo a vysokou holeň, která chrání před odřením. První jezdecké boty postačí gumové, kožené jsou příliš drahé a nevyplatí se koupit dříve, než noha přestane růst a zájem o ježdění je opravdový. Gumové boty bývají tvrdé a v zimě v nich mrznou nohy, snadno se však čistí a zaručeně nepropustí vlhkost.

3. PŘILBA

Začátečníci ji opomíjejí, protože je nepohodlná a vypadá poněkud směšně. Je však velmi důležitá - i ten nejposlušnější kůň může skončit v příkopu. Nešetřete a vyberte si model s ochranou brady.



4. JEZDECKÉ RUKAVICE

Umožňují pevněji uchopit otěže a chrání ruce před puchýři a odřeninami. příjemněji se nosí kožené, vhodnější, i levnější jsou pletené rukavice z bavlny.

5. BIČÍK

Umožňuje dát pobídkám větší důraz. Jezdecký bičík na rozdíl od klasického nemá na konci dlouhý kožený řemínek. Neslouží k trestání koní. Vyberte co nejdelší a raději s ozšířeným držadlem, aby nevypadával z ruky.





6. OSTRUHY

Jsou zapotřebí teprve tehdy, když dosáhnete určitého výcvikového stupně. Musíte si je vysloužit!


cviKy

1. června 2009 v 20:21 JízDáreNské Cviky
Pravidla jízdy na jízdárně
  • základní směr je na levou ruku, dovnitř se vyhýbá ten, kdo jezdí na pravé ruce
  • rychlejší chod je na stěně jízdárny, pomalejší směrem do středu jízdárny
  • předjíždíme po vnitřní straně

Jízdárenské cviky

Vyjíždění rohů jízdárny

  • Krok - čtvrtkruh o poloměru 3 m.
  • Klus, cval - čtvrtkruh o poloměru 6 m a více (podle rychlosti chodu).
  • Rohy jízdárny musí být řádně vyjížděny!

Půl jízdárny (na levou ruku, na dlouhé stěně na pravou ruku)

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Začátek je ve středu dlouhé stěny.
  • Koně přivádíme do obratu asi o tři kroky dříve, než jsme v písmeni (viz. projíždění rohů).

Za prvním jezdcem obrat vlevo

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Začátek na dlouhé stěně v písmeni, (pokud je jízdárna opatřena písmeny), jinak odkudkoliv z dlouhé stěny.
  • Jezdci jezdí za sebou. (Změna směru je čárkovaně.)

Obrat vlevo (na protější stěně na pravou ruku)

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Obdobné jako při "obratu".
  • Poslední jezdec se stává prvním, pokud nedošlo ke změně směru.
  • Jezdci jezdí vedle sebe.

Malý kruh

  • krok, klus, cval
  • Průměr zpravidla 6-10 m.
  • Pokud nebyl určen počet kruhů, jezdí se pouze jednou.
  • Začátek i konec na dlouhé stěně v písmenech, pokud jsou vyznačena.



Velký kruh

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Průměr 20 m, "dotýkáme" se dlouhých stěn.
  • Začátek a konec ve středech krátkých stěn.
  • Jezdí se do odvolání nebo podle určeného počtu kruhů.

Kruhy změnit

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Možno velet na velkém kruhu.
  • Pokud jezdí jezdci na levou ruku, tak se při výměně kruhů jezdci míjejí pravýma rukama.
  • Pokud jezdí na pravou ruku, míjejí se levýma rukama.

V kruhu změnit směr

  • krok, klus
  • Začátek - nejvhodnější je ve středu krátké stěny.
  • První oblouk (průměr asi 10 m), převedení koně na opačnou ruku, druhý oblouk (průměr také 10 m).

Kruh zmenšit

  • krok, klus, cval
  • Začátek i konec libovolný.
  • Průměr nejmenšího kruhu 6-8 m.
  • Za stupňovitého přenášení váhy obracíme koně dovnitř pomocí vnitřní otěže za podpory vnější holeně.

Kruh zvětšit

  • krok, klus, cval
  • Začátek i konec libovolný.
  • Průměr velkého kruhu 10 m.

Ze středu (se změnou směru)

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Začátek i konec ve středech krátkých stěn. (Obrat viz. projíždění rohů)
  • Cvik je určen k samostatnému vedení koně jezdcem.
  • (Se změnou směru - čárkovaně)

Od stěny ke stěně

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Začátek i konec cviku je v krajních písmenech dlouhé stěny jízdárny.
  • Ve středu se jen přibližujeme písmeni X.
  • V lehkém klusu se nepřesedá. Jezdí se do odvolání.

Dvakrát od stěny ke stěně

  • krok, klus
  • Začátek i konec v krajních písmenech dlouhé stěny jízdárny.
  • Návěští před středem krátké stěny.

Na obou dlouhých stěnách od stěny ke stěně

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Obdobné jako cvik "od stěny ke stěně".
  • Návěští před středem krátké stěny.

Změnit směr

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Ve středu jízdárny si vyměníme držení bičíku, a v lehkém klusu změníme vysedání na druhou nohu.
  • Návěští před středy krátkých stěn.

Obloukem změnit směr

  • krok, klus, cval
  • Průměr oblouku 8-10 m.
  • Začátek v druhé polovině dlouhé stěny, z písmene (pokud jsou vyznačena).
  • Konec na dlouhé stěně.
  • Oblouk jako malý kruh.

Vlnovka o třech obloucích

  • krok, klus, lehký klus, cval
  • Začátek a konec ve středu krátké stěny.
  • Pomůcky obdobně jako na velkém kruhu.
  • Mezi oblouky 2-3 kroky rovně.
  • V lehkém klusu přesedáme na vnější nohu.

Vlnovka o pěti obloucích

  • krok, klus, lehký klus
  • Začátek a konec ve středu krátké stěny.
  • Pomůcky obdobně jako na malém kruhu.
  • Mezi oblouky 2-3 kroky rovně.
  • V lehkém klusu přesedání na vnější nohu.

Povely pro změnu chodů

Zastavit stát

  • Během 2-3 kroků zastavit kdekoliv.
  • Bez ohledu na rozestupy.
  • sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)

Přechod do zastavení

  • Vyrovnat rozestupy mezi koňmi na jízdárně a zastavit.
  • sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)

Krokem vchod

  • Většinou velen ze zastavení.
  • sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení)

Přechod do kroku

  • Tento povel je velen jezdíme-li v klusu nebo cvalu.
  • sed (mírný záklon), holeně (stisknutí), otěže (poloviční zádrž)

Klus, Přechod do klusu

  • Jezdíme zásadně v plném sedu.
  • sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem

Klus, lehký klus

  • Vysedáme na vnější přední nohu (vnitřní zadní).
  • sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem

Cval, Nacválat

  • Pokud není řečeno jinak, jezdí se v plném sedu.
  • vnitřní holeň (pobídka na podbřišníku), zatížit vnitřní sedací kost, vnější holeň (za podbříšníkem přidrží záď), vnitřní otěž (ohýbá koně), vnější otěž (vede)

Stehenní sed

  • Může být velen v kroku, klusu i cvalu.
  • Jezdec je předkloněn, záda má rovná, rozkrok nad sedlem, holeně na podbřišníku, ruce podél krku (posouvají se vpřed po otěži), pohled je upřen kupředu.

UčíMe sE jeZdit 3

1. června 2009 v 20:10 JeZdíme!
Další díl oblíbeného seríalu,tentokrát s charaktery z Champion Dreams.Dnes se naučíme klusat společně s Kate a Tamaghem.

UčíMe Se JezdiT 2

1. června 2009 v 19:52 JeZdíme!
Dnes se společně s Alex a jejím koníkem Tin-canem naučíme krokovat.Než začneš,projdi si ještě 1.část učíme se jezdit
1.krok-co musíš jako první udělat
Určitě si ještě nazapomeň projít první lekci jezdectví,jelikož to je základ.Takže než nasedneme na koně,ujistíme se,že má dbře utáhnutý podbříšník ,aby se ti nevyvléklo sedlo.Pak nasedni.Zkontruluj si délku třmenů ,tak aby ti byli přesně na nohy (tak aby tvoje nohy byli koníkovi po břicho,a ty se do třmenů opírala ).Je vše připravené?Pokud je vše v pořádku ,můžeme začít.
Alex radí:když si budeš zkoušet třmeny,jestli ti jsou,zkus si na koni "zapérovat".Udělej to tak,že se opřeš do třmeny tak,aby to vypadalo že stojíš.Nebude to příliš příjemé,ale zjistíš,zda ti jsou třmeny přesně.
2.krok-začněme
Pokud ti předchozí krok vyšel,můžeš začít s druhým krokem-začneme krokovat.Pevně se usaď v sedle tak,aby sis připadala že táhneš koně dozadu.Musíš být sedle opřena abys z koně nespadla při rychlejším kroku.Ted přijde to hlavní:rozpohybovat koně.Jemně styskni lýtky břicho koně tak,aby začal krokovat.Povedlo se?Výborně!Pokud to nevyšlo,stiskni koně o trochu víc,ale jen o trochu,aby nepřešel do klusu.
3.krok-zadávání směru
Uzda neslouší k pobídkám,nýbrž k udávání směru.Uzdu musíš mít tak,aby byla napnutá,ale netáhla koně.Pak na jedné straně uzdu trochu víc zkrať,aby se kůň otočil na stranu,kterou chceš.
Alex radí:pokud chceš zastavit,přitáhni uzdu natolik,že znemožníš koníkovi pohyb dopředu.Ovšem pozor:necukni uzdou,to koně bolí a může způsobit zranění....
Příště naučíš klusat s Anne a Concordem.Ukážeme si dva druhy klusu a povíme si kdy vysedávat.Máš se na co těšit!!!

UčímE se JezDit 1

1. června 2009 v 19:43 JeZdíme!
Každý jednou musel začínat s jízdou na koni.Není to ani trochu lehké!!!Všechno chce čas a trpělivost.
Jestli se chceš naučit jezdit alespoň částečně na koni,je tu pro tebe tenhle nový seriál je o jízdě na koni,kde se naučíš jezdit s dívkami ze Starshine legacy!
1.kapitola
Začínáme!
Dnešním dílem tě provede Lisa
a její bělouš Starshine....
.Krok 1.-nasednutí
Podívej se na obrázek:vidíš červený kruh?Označuje třmen,do kterého vsuneš levou nohu.Předtím se musíš pevně chytit sedla,abys nespadla.Jak tyto dvě podmínky plníš,odraz se pravou nohou od země a přešvyhni ji přes hřbet koně tak,abys po "naskočení" seděla v sedle.Až budeš nohu přešvyhávat přes hřbet,nezapomeň na ruku,kterou se držíš za zadek sedla!!!Musíš jí dat těsně než přešvyhneš nohu pryč,abys sis ruku nezlomila.Sedíš v sedle?Výborně!Teď stačí vsunout pravou nohu do druhého třmenu a je to!
Lisa radí:Je lepší,když si přitom přidržuješ uzdu-při jezdecké hodině ti jí podrží instrktor,ale ppokud už budeš nasedávat bez dozoru,mohl by se kůň splašit!!!
Krok 2.-držení uzdy a těla
Než pojedeš,musíš zkontrolav pár věcí.Číslo 1 označuje nohu ve třmenu.Nikdy nezapomeň na to,že abysses na koni lépe udržela,musíš mít nohy ve třmenu.Číslo 2 je správné držení uzdy.Uzdu drž tak,aby ti do ruky začínala padnout mezi prstem a ukazováčkem a mezi prsteníčkem a malíčkem z ruky "vycházela".Číslo 3 ti ukazuje,že máš mít ruce povolené,ale jemně přimáčknuté k tělu tak,abys ruku neměla v křeči.
Lisa radí:Nezapomínej,že uzdou pouze koni ukazuješ směr,ale nepobízíš ho.
Krok 3.-Správná výbava
Lisa je dobře vybavena:má přilbu,vestu ke krku,jezdecké rukavice,jezdecké boty a jezdecké kalhoty.Jen jednu věc má špatně:má krátké rukávy.Pokud jedeš do přírody,je lepší mít rukávy dlouhé,abyses třeba neporanila o větev.Zezačátku nos raději dlouhé rukávy pořád i v jízdárně.Pokud je velké vedro,jdi do obchodu s jezdeckými potřebami a zeptej se na triko ve kerém by ti nebylo v létě horko.
Lisa radí:Ajaj!Na ty dlouhé rukávy jsem dočista zapoměla...Ale zpět k mé radě:jezdecké rukavice jsou dobré:nebude ti z nich klouzat uzda a ani si neodřeš ruce.
Příště:
Příště se naučíme jezdit krokem společně s Alex a Tin-canem.Taky si ukážeme,jaké jsou nejčatější chyby při kroku!

Sed

1. června 2009 v 19:39 Správný sed

Předtím, než dáš koni pobídku ke klusu, zkrať si otěže tak, abys cítil/a tlak huby koně. Pokud jsi již tak udělal/a, můžeš dát koni pobídku. Udělej to tím způsobem, že dáš koni důraznější pobídku holení (lýtkem). Pokud kůň neposlechne, zkus to ještě jednou. Holeň drž přimáčlou ke koni trochu déle. Pokud kůň zase neposlechne, asi pobídku nepochopil. Něco asi děláš špatně. Ujisti se, že se koni nedíváš pod nohy ale přímo před sebe, že máš prošláplé paty, narovnaná ramena a ruce blízsko rozsochy sedla a že s nimi nikde nemáváš, máš je totiž položené na koňském krku. Zopakuj pobídku. Pokud kůň neuposlechl, zkus ho energickou pobídkou patou rozklusat, nebo ho lehce klepni bičíkem po pleci. Tak. Klus má vlastně dvé fáze. Když jde vnější (ta blíže ke stěně jízdárny) noha koně dopředu, necháš se lehce nadhodit a trochu si stoupneš do třmenů. Když jde dopředu vnitřní noha, dosedneš do sedla a jak jde druhá noha, zase si stoupneš. Za chvíli vpadneš do koníkova rytmu a budeš se cítit báječně. Klusu s vysedáním se říká "lehký klus". Pokud po Tpbě bude trenér chtít těžký, nebo také pracovní klus, zůstaň v sedle sedět a nezvedej se. Paty prošlápni a hlavně moc nehýbej holeněmi, to koně rozruší. Pokud máš líného koně, při každém dosednutí ho lehce pobídni. Z klusu do kroku přejdeš tak, že dosedneš, zakloníš se a potom stálým tlakem mírně přitahuj otěže směrem k sobě. Až kůň přejde do kroku, značně ho pochval.

SED JEZDCE:

  • Váha těla - je rovnoměrně na obou sedacích kostech. Pdmínkou je posadit se na koně zešikovna a uvolnit se v kyčelních kloubech. Každé napětí v této maximálně svalově vybavené oblasti má za následek ztrátu pohyblivosti kyčelních kloubů, což omezuje možnost souladu jezdce s pohybem koně.

  • Hlava - vzpříma, pohled očí ve směru pohybu. Tak, jako například při tanci, i při jízdě na koni pozice hlavy ovlivňuje pozici celého těla.

  • Záda - rovna, od pasu na horuje jezdec zpříma a v klidu, v pase kyčelních kloubecha v kříži je uvolněný a pružně vyrobnává pohyb hřbetu koně.

  • Lokty - lehce podél boku, lokty před tělem způsobují ohnutí ramen a následně špatnou pozici kolen a holení.

  • Ruce - u sebe po stranách kohoutku koně.

  • Stehna - nejširší plochou přiložena k sedlu.

  • Kolena - co nejníže, přiložena k sedlu, v místě pod kolenem zevnitř, kde začíná lýtkový sval, je záchytný bod jezdce při prudkém pohybu koně. Chybou je snažit se přidržet spodní částí holeně.

  • Holeně - přiložené na zadním okraji podbřišníku, při správné poloze holení směřuje třmenový řemen kolmo k zemi. Linie rameno - kyčel - pata tvoří jednu přímku.

  • Chodidlo - opřené ve třmenu v nejširším místě podrážky, více váhy přenášíme na stranu k palci.

  • Pata - nejnižší bod chodidl, při co nejnižší pozici kolen a správné poloze holení sama sklouzne do správné polohy. Jezdec se nesmí snažit držet křečovitě prošlápnuté paty - blokuje si lýtkové a stehenní svaly v sedle ,,drncá''.

  • Šičky - směřují dopředu a na horů.


UzDíme

1. června 2009 v 14:32 Uzdění
Uždění:
V sedlovně nebo v místnosti, kde máme uložené věci na koně si vezmeme příslušnou uzdečku na příslušného koně (nikdy si nebereme jinou uzdu!)[1].
Přistoupíme ke koni a sundáme mu ohlávku[2], pracujeme rychle aby nám koník neutekl. Přehodíme mu přes hlavu a krk otěže s martingalem( pozor někdy je možné, že martingal je připevněn k sedlu a nandavá se až se sedlem a nebo vůbec žádnej martingal koník nemá)[3],[4].
Poté si chytíme uzdečku nahoře do pravé ruky a do druhé ruky(dlaně) si položíme udidlo a přitiskneme ho koníkovi k tlamě(většina koníků je zvyklá a udidlo si sám koník vezme ale jsou i případy, kdy to koník neumí či udidlo odmítá, pak se postupuje tak, že strčíme jeden prst koníkovi ze strany do huby a on ji otevře a vsuneme udidlo) [5].
Když se nám povede dát koníkovi udidlo, tak přetáhneme horní část koníkovi přes uši a pořád dáváme pozor na to aby nám koník udidlo nevyplivl a také si dáváme pozor na to, abysme koníkovi příliš nešahali a nemačkali uši [6].
Srovnáme kštici aby jí koník neměl pod čelenkou [7].
Pak přijde na řadu zapínání celé řady různých řemínků. Začneme nánosníkem [8].
Zapínáme, tak aby mezi koníkovou hlavou a řemínkem byl prostor na dva vaše prsty [9].
Druhý řemínek, který budeme zapínat je podhrdelník[10]. Ten zapneme tak, aby se tam vešla celá naše dlaň (na výšku) [11].
A nakonec zapneme podbradní řemínek [12].
*čísla v závorkách jsou čísla fotek, tak jak jdou za sebou
uzdeni2uzdeni3uzdeni4uzdeni61uzdeni7uzdeni

uzdeni9 uzdni8 uzdeni11 uzdenio12 uzdeni13 uzdeni14

SedLáme!!

1. června 2009 v 14:27 Sedlání

SEDLÁNÍ

  • Nejprve koně přivážeme. Pak přistoupíme z levé strany a sedlo s dečkou zvedneme nad kohoutek. Teprve potom sedlo posuňte na hřbet do správné polohy.
  • Dečku vypneme pod sedlo a zkontrolujeme, zda leží hladce pod velkými bočnicemi.
  • Podbřišník podvlékneme koni pod břichem a z levé strany jej přitáhnem. Utáhneme zápinky podbřišníku jen tolik, aby udželo sedlo. Dotáhnete je až těsně před jízdou.

  • Stáhneme a upravíme třmeny na dýlku kterou potřebujem. Můžeme nasedlou a začít jezdit.